Přeskoč navigaci

Zde hledá Jyxo.

Jyxo

Levostranná navigace -- má opodstatnění?

Martin Kopta, vydáno/aktualizováno: 27.8.2001/24.05.2003

Jeden z významných hlasů světového webdesignu, Jeffrey Zeldman, vydal v květnu letošního roku knihu "Taking Your Talent to the Web". Ve třetí kapitole, která je zaměřena na tvorbu navigace a uživatelského rozhraní website, si všímá zajímavého klišé, které najdete snad na každém druhém webu -- ano, je to navigační menu v levé horní části obrazovky. Zeldman tu k levostranné navigaci zaujímá ryze negativní postoj, ale je opravdu menu v levém sloupci jen a jen špatné?

Do roku 1995 svět levostrannou navigaci vůbec neznal; HTML pro ni nemělo dostatečné nástroje. Teprve v tomto přelomovém roce začalo vítězné tažení tabulek napříč webem, a to s sebou přineslo i první navigační menu (mnohdy vyvedená grafickými odkazy) a tehdy také vznikl nejdříve dvousloupcový vzhled, z nějž se později (když uživatelé přešli ze 14" monitorů na 15") vyvinul vzhled třísloupečný, který tak dobře známe ze zpravodajských webů.

Umístění navigace do levého horního rohu představovalo z hlediska grafického ohromný přínos pro zpřehlednění a oživení do té doby většinou nudných a jednotvárných webů. Vzhledem k tomu, že v době před vynálezem tagu <TABLE> neexistoval žádný způsob, jak nastavit šířku řádků (snad vyjma tvrdého zalamování), texty roztažené přes celou šířku okna obrazovky se obtížně četly. Umístěním navigace do levého sloupce designer získal vhodné rozvržení objektů stránky, a zároveň tím i zmenšil volný prostor pro šířku řádků souvislého textu.

Když se o rok později, v březnu 1996, objevila v Netscape 2.0 poprvé možnost rozdělit okno prohlížeče do rámů, znamenalo vyčlenění navigace do samostatného dokumentu úsporu v práci kodera a urychlení načítání stránek, na což před pěti lety byl kladen mnohem větší důraz než dnes. A tak levostranná navigace stále získávala na popularitě.

Seřazení odkazů pěkně pod sebe usnadňuje konstrukci serverem generovaných menu (zvláště kontextových) a v případě, že potřebujete vytvořit strukturovaný strom podobný tomu z Průzkumníka ve Windows, pak asi nemáte ani jinou možnost. Tím ovšem veškeré výhody levostranné navigace končí.

Někteří webmasteři se při navrhování menu do levého horního rohu zaštiťují ergonomií ovládání. Bohužel neznám žádný výzkum, o který by se takové tvrzení mohlo opřít, zato se mohu podělit o argumenty, které domnělou ergonomii levostranných menu nahlodávají.

Předně si musíme uvědomit, že v našich kulturních podmínkách čtenář vnímá obrazové informace zleva do prava, takže nutnost přeskočit při každém přesunu pohledu na začátek nového řádku zbytečně rozptyluje jeho pozornost a zvyšuje únavu, která se i bez toho u čtení z obrazovky dostavuje mnohem dříve než u tištěných textů.

Také argument, že čtenář, který má všechny důležité odkazy pohromadě, méně namáhá zápěstí při pohybu kurzorem, docela pokulhává. Pokud čtenář musí třeba posunovat obsahem okna, je tak jako tak nucen pohybovat se myší napříč celou obrazovkou. Kromě toho ještě nikdo nedokázal, že by jiné druhy navigací nebyly stejně vhodné jako ta levostraná.

Ergonomií ovládání se velmi intenzivně zabývají především tvůrci grafického uživatelského rozhraní (GUI) složitých aplikací. Kdyby tedy byla pravda, že levostranná navigace má navrch proti jinému rozložení ovládacích prvků, určitě by většina tlačítek ve Wordu nebyla umístěna do vodorovné lišty a zcela jistě by bitmapové editory nebyly ovládány z paletek a lišt rozmístěných po celém obvodu desktopu. A tak jedinou výraznou výhodou levostranného menu v současnosti zůstává fakt, že zvláště zběhlí uživatelé už navigaci v levém horním rohu stránky hledají zcela instinktivně a velmi snadno se pak na stránce zorientují.

Ukázkovou třetí kapitolu Zeldmanovy knížky (30 stránek) si můžete stáhnout přímo z webu autora. Kniha je velmi hodnotná především pro mírně pokročilé webmastery, kteří již do určité míry překonali záludnosti HTML a nyní jim chybí informace pro kvalifikované uvažování o webdesignu jako o prostředku k lepší komunikaci. Přestože zmíněná ukázková kapitola patří v celé knize k tomu vůbec nejlepšímu, určitě se vyplatí pořídit si Taking Your Talent to the Web do své odborné knihovničky.

© 2001, Martin Kopta

Tato stránka je přístupná libovolným prohlížečem, nejlépe však vypadá v prohlížeči, který podporuje HTML 4.0 a CSS 2 (Internet Explorer od verze 5, Mozilla, Opera a další). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS. Stránku sice vidíte bez pokročilejšího formátování, avšak veškerý obsah je plně přístupný i pro vás.